Děčínské trolejbusy tvoří významnou kapitolu v dějinách
městské hromadné dopravy v Děčíně, ač jejich provoz se bohužel
dnešních dnů nedožil. Patří totiž k trojici zrušených počátkem 70. let během krizového období elektrické trakce nejen v Československu.

   Poválečná obnova pohraničí přináší, také v Děčíně, myšlenku na zřízení kapacitní a spolehlivé dopravy, která se spatřuje právě v trolejbusu.
Po počátečních obtížích se podaří zrealizovat důležitou páteřní trasu Chrochvice - Stoliční Vrch (Kamenická) přibližně ve směru Sever-Jih přes střed města, úseky na jednotlivých březích řeky Labe spojuje Tyršův most. V další etapě rozvoje se na ní napojí trať z Podmokel do Bynova
a z Náměstí Svobody na Staré město, jako poslední rožšíření se dokončí trasa přes průmyslovou čtvrť Rozbělesy. Další plánované úseky
se již realizace nedočkají, provoz v 60. letech prožívá období stagnace
a vlivem odklonu od elektrické trakce a trolejbusů zaniká po etapách
na počátku 70. let.

   Za třiadvacetileté období provozu se pod děčínskými trolejemi vystřídá celkem 37 vozů, z nichž pětice náleží ke kooperačním československo-francouzským vozidlům Vétra-ČKD, další pak z produkce domácích výrobců - Škoda a částečně ČKD (vozy 7Tr2 s elektrickou výzbrojí ČKD).
Unikátem je pak prototyp 9TrP s hydropneumatickým vypružením, vyrobený
v jedniném exempláři. Jako deponovací zázemí a dílny slouží vozovna na Dělnické ulici (v jejím místě je dnes odstavná plocha pro autobusy DPMD).

   V 80. letech se v souvislosti s celostátním příklonem zpět
k elektrické trakci, přistupuje se také k reálným úvahám o obnovení děčínského trolejbusového provozu. Ač projekt vypadá slibně, 90. léta bohužel již záměru nedopřejí realizaci, proto je dodnes MHD v Děčíně výhradně v autobusové trakci, ač by si město dopravní prostředek
vyšší úrovně rozhodně zasloužilo.

1923 - 1945
Existence E.V.U. - Labskoměstský dopravní podnik,
zajišťující městskou dopravu v Děčíně a okolí.

1945
Částečná obnova válkou zničeného systému autobusy ČSD, později ČSAD.

1946
27.6.1946 - Zástupci MNV schvalují koncepci městské dopravy
s nosným prvkem - trolejbusy, síť má pokrýt hlavní přepravní směry.

2. polovina 40. let
Úvahy, projektová příprava a vlastní výstavba první trolejbusové tratě
v trase Chrochvice - Bažantnice - Podmokly - Tyršův most - Děčín-centrum - Stoliční vrch (Kamenická). Trasa je v celé délce dvojstopá.

1949
Počátek adaptace býv. továrny na lepenku na Dělnické ulici
na vozovnu městské dopravy. Průtahy s předáním objektu
od Sběrných surovin do rukou DPMD se táhnou až do r. 1951.

1950
6.1.1950 - Zahájení provozu v úseku Bažantnice - Nám. Svobody.
Do konce roku se pak linka prodlužuje jednak do Chrochvic
a jednak na točnu Kamenická.

1951
15.1.1951 - Počátek stavebních prací na tratích:

Podmokly (Prokopa Holého) - Bynov
Náměstí Svobody - Staré Město

Nedostatek barevných kovů vede k výstavbě některých úseků jednostopě. Dvojstopá trať vede z Podmokel do Dolního Oldřichova
a z Nám. Svobody na Staré Město vedou samostatné troleje pro každý směr jen 85 metrů. Pak se sjíždějí souměrnou výhybkou do jedné.

1952
Zahájení projektových a přípravných prací pro výstavbu trati z Bažantnice
přes průmyslovou oblast Rozbělesy do Podmokel
(paralelní s úsekem po Dělnické ulici).

1953
16.3.1953 - Zahájení provozu trolejbusové linky č. 2 Bynov - Staré Město.

26.3.1953 - Kolaudace trati linky č. 2.

1954
Dokončení adaptace vozovny, dostavba provizorní haly se 14 stáními.

1955
Vyprojektování dostavby druhé troleje pro úsek:

Dolní Oldřichov - Bynov
2. polské armády - Staré Město

Počátek výstavby trati přes Rozbělesy.

1956
Dokončení a zprovoznění druhé trolejové stopy na tratích linky č. 2.

1957
Výstavba manipulačního obratiště u Hlavního nádraží
v ulicích Tržní a Zbrojnická.

Dokončení nového úseku přes Rozbělesy.

31.12.1957 - Zahajovací jízda po nové trati pro zvané hosty.

1958
1.1.1958 - Zahájení provozu linky č. 3 v trase:
Chrochvice - Rozbělesy - Kamenická.

1960
Výstavba jednosměrné tratě v Gottwaldově ulici v Podmoklech,
sloužící mj. pro obracení vozů nově zavedené špičkové linky:
4 Hlavní nádraží - Náměstí Svobody.

Počátek 60. let
Uvažuje o dalším rozvoji trolejbusové sítě v těchto směrech:

Chrochvice - Václavov
Václavov - Popovice - Krásný Studenec
Kamenická ulice (ne točna) - Nemocnice
Diana - Kotva

Bohužel žádná z těchto tratí už se nerealizuje.

60. léta
Město sevřené řekou a dimenzované jen jedním mostem přes ní začíná
v 60. letech zahlcovat rozvíjející se individuální automobilová doprava. Vede zde hlavní silnice I. třídy z Liberce do Ústí n/L a Teplic.
Počítá se s velkými rekonstrukcemi jednotlivých ulic, provázející výluky trolejbusových tratí. Všeobecný odklon od elektrické trakce, vidina levné a bezedné zásoby nafty z ropovodu Družba i dodávky moderních autobusů ŠM11 způsobují zásadní přehodnocení dalšího vývoje děčínské městské dopravy z pohledu zástupců města, DPMD i Ministerstva dopravy ČSSR. Trolejbusy ustupují autobusům...

1966
Vybudování krátkého úseku v Chrochvicích z křižovatky Vilsnická x Kosova na novou točnu na konci Kosovy ulice. Konec "provizorního" - (od r. 1950) obracení vozidel pomocí couvání na zmíněné křižovatce.

1967
29.-30.6.1967 - Zasedání Poradního sboru MHD v ČSSR Ministerstva dopravy a správy silniční a městské dopravy uskutečněné v prostorách DPMD.
Konečné rozhodnutí o likvidaci trolejbusové sítě v Děčíně do roku 1980.

1970
Zrušení trati přes Rozbělesy - ukončení provozu linky č. 3 (a snad i 4).
Jako důvod se mj. udávají i časté poruchy na trakčním vedení trati, způsobované jeřáby místních podniků, což však byla patrně jen záminka.

1973
14.12.1973 - "Slavnostní" ukončení trolejbusového provozu.

Vůz Škoda 9Tr č. 5II. byl vyzdoben a naposledy projel
všechny zbývající tratě, přičemž do vozovny zatáhl v 16:04 hodin.

1974
KNV Ústí nad Labem (resp. jeden z jeho odborů)
ruší "dvoustopou dráhu" v Děčíně k 1.1.1974.

Trolejové vedení má být sneseno do června 1974 a trakční stožáry
do konce roku. Mnohé z těch, které zároveň nesly pouliční osvětlení nalezneme v ulicích dodnes...

80. léta
V souvislosti s renesancí trolejbusové dopravy v ČSSR se hovoří
i o vrácení trolejbusů zpět do děčínských ulic.
Dle plánů se má vybudovat páteřní trasa z Jílového u Děčína
resp. až z obce Libouchec přes Děčín do Boletic nad Labem
a městské tratě na obou březích.

1993
Po pádu totality v souvislosti s hospodářským úpadkem a se snížením podpory státu na rozvoj elektrické trakce v MHD přistupuje zastupitelstvo města Děčína k zastavení projekčních prací, čímž je myšlenka obnovení trolejbusového provozu zmařena a v bouřlivých 90. letech nakonec upadá
v zapomnění úplně.

2000
Oslavy 50 let od založení Dopravního podniku - zapůjčení historického trolejbusu Škoda 9TrHT č. 105(VI.) z Teplic. Vůz vystaven v areálu DPMD.